Druhý ročník Komunikace vědy 360° hledal odpovědi na systémové problémy i příležitosti
Ve čtvrtek 5. února 2026 proběhl v Areálu Jinonice druhý ročník konference Komunikace vědy 360°. Akci společně organizovaly Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a platforma SciComHub. Co konkrétně přinesl den plný inspirace, sdílení zkušeností a živých diskusí napříč obory?
Den zahájil úvodním slovem nový rektor Univerzita Karlova Jiří Zima, který zdůraznil význam kvalitní komunikace vědy i závazek univerzit vůči společnosti plynoucí nejen z veřejného financování výzkumu. Následovalo vystoupení místopředsedy Akademie věd ČR Ondřeje Beránka, který zasadil komunikaci vědy do širšího kontextu dezinformačních hrozeb a apeloval na vědeckou komunitu, aby její práce nekončila publikací odborného článku.
Petra Dachtler, zástupkyně německého velvyslance v Praze, závěrem představila výsledky průzkumu Wissenschaftsbarometer, podle něhož až 70 % respondentů volá po větším zapojení vědců do veřejné diskuze. Důvěra společnosti ve vědecké pracovníky přitom zůstává poměrně vysoká, jak dokládají i nedávné mezinárodní výzkumy včetně studie s českou stopou publikované v Nature. Otázkou ale je, jak s touto důvěrou naložíme – a právě o tom byl i letošní program konference.
Dopolední blok patřil dvěma keynote přednáškám. Vedoucí komunikace ve Společnosti Maxe Plancka Christina Beck nabídla zajímavý pohled na to, jak se proměňuje role vědecké komunikace v době silné algoritmizace, a představila strategii Společnosti Maxe Plancka, která klade důraz na budování vztahů s publikem a přístupné rámování vědeckých témat podle společenských potřeb.
Tomáš Koblížek z Filozofického ústav AV ČR pak sdílel svůj osobní příběh popularizátora a mluvil o výzvách komunikace vědy v polarizované společnosti, zejména ve vztahu k citlivým tématům, jako jsou svoboda slova či hate speech.
Společným jmenovatelem obou vystoupení byl důraz na otevřený dialog a snahu přibližovat vědu lidem a jejich skutečným zájmům a problémům, které se nemusí vždy krýt s výzkumnými prioritami. Právě komunikace však může tuto mezeru pomoci překlenout. Obě vystoupení přinesly nové podněty i otázky, k nimž se účastníci vraceli v navazující panelové diskuzi moderované Daniel Stachem i během dalších debat v průběhu dne.
Odpoledne se neslo v duchu participativních diskuzních fór. Účastníci si mohli vybrat mezi tématy, jako je mezioborová komunikace, institucionální podpora, vztahy s novináři. Moderovaná sezení nabídla nejen příklady dobré praxe, ale také prostor pro sdílení rozmanitých zkušeností a společný brainstorming. Závěry jednotlivých skupin budou nyní zpracovány do podoby konferenčního sborníku, aby s nimi mohli dále pracovat všichni relevantní aktéři.
Večerní networking po závěrečných slovech obohatil spolek SciComHub kreativním prvkem, kdy účastníci zapisovali na panely v prostoru atria své postřehy, komunikační sny i témata, kterým by se chtěli v budoucnu věnovat. I tyto podněty budou dále zpracovány a poslouží jako zdroj inspirace pro další rozvoj konference i celé komunity. Milou perličkou večera pak bylo vyhlášení celodenního binga, do něhož Tomáš Koblížek věnoval tři výtisky své nové knihy Dezinformace a hate speech z hlediska filozofie, práva a bezpečnosti.
Ještě jednou děkujeme všem, kdo se otevřeli diskuzím, nechali se ovlivnit novými nápady, sdíleli své zkušenosti a pomohli dát konferenci energii, která nekončí jedním setkáním. Těšíme se na příště!
Fotografie z konference – dopoledne: https://eu.zonerama.com/AVCR/Album/14676434
Fotografie z konference – odpoledne: https://eu.zonerama.com/AVCR/Album/14681605
Záznam dopoledního streamu: https://www.youtube.com/live/i3H6Rqszf_U
